Magnum Speculum Exemplorum (en russe, Великое Зерцало): 144

StatusÉtatZustandStatoEstatus:
publishedpubliéveröffentlichtpubblicatopublicado
IdentifierIdentifiantIdentifikationsnummerIdentificatoreIdentificador:
TE016268
How to citeComment citerZitierweise fürCome citareCómo citar:
"TE016268 (Magnum Speculum Exemplorum (en russe): 144)", Thesaurus exemplorum medii aevi, https://thema.huma-num.fr/exempla/TE016268 (accessed 2024-04-16).« TE016268 (Magnum Speculum Exemplorum (en russe): 144) », Thesaurus exemplorum medii aevi, https://thema.huma-num.fr/exempla/TE016268 (consulté 2024-04-16)."TE016268 (Magnum Speculum Exemplorum (en russe): 144)", Thesaurus exemplorum medii aevi, https://thema.huma-num.fr/exempla/TE016268 (zugegriffen 2024-04-16)."TE016268 (Magnum Speculum Exemplorum (en russe): 144)", Thesaurus exemplorum medii aevi, https://thema.huma-num.fr/exempla/TE016268 (consultato 2024-04-16)."TE016268 (Magnum Speculum Exemplorum (en russe): 144)", Thesaurus exemplorum medii aevi, https://thema.huma-num.fr/exempla/TE016268 (accedido 2024-04-16).

ExemplumExemplumExemplumExemplumExemplum

CollectionRecueilSammlungRaccoltaColección:
AuthorAuteurVerfasserAutoreAutor:
Johannes Maior
SummaryRésuméZusammenfassungSommarioResumen:
(Fr.) Un serviteur apparaît, après sa mort, à son maître pour lui dire qu’il subit les châtiments pour avoir répondu à une accusation injuste : « Que le diable m'emporte aux enfers si j'ai volé un seul sou ! » Il demande de prier pour lui, ce que le maître promet.
Source textTexte originalOriginaltextTesto originaleTexto original:

Яко никому же не подобает самого себе злоречити. Некий господарь имел раба любезна, такожде и раб господина своего зело любя и праведно ему во всем благотворя. Сии между собою завет таковый положиша: иже кто прежде скончается, в тридесяти днех оставшему да покажется, никоего же страха чиня, да исповесть, что ему онамо деется. Господарь же оный, приятеля своего римския церкви архидиакона любочествуя, проводити его оного слугу своего до Рима отпусти. Архидиакон же оный ввери вся вещи своя слузе оному и сребро на иждивение вручи. И егда близ бысть Рима, нача его считати, где что в пошествии истроши, и до малаго пенязя тако, иже николиже тако господин его истяза, зане бе верен ему. Слуга же, видев от архидиакона сие на ся, опечалися и разгнезався, рече страшну речь и непристойную, самого себе демону отда глаголя: «Аще аз чему твоему винен, дай боже, дабы мя чорт взял, ибо аз ни малому пенязю твоему винен». Архидиакон же, сия слыша, преста мало слугу потязати. По случаю же оного же дня приидоста к некоей реце. И преезжающим им сию, слуга же оный утопе. Во вторую же нощь, еще господину его не спящу, показася во храмине, идеже седит, слуга его, имея одежду такову, иже от дождя употребляют, но зело бе благостройна. Господин же не ужасеся, но обрадовася, узрев его, и вопроси: «Здрав ли еси, Анатолий, или возвратися архидиакон?» И отвеща слуга: «Ни, господине мой, аз возвратихся к тебе по смерти моей по завещанию твоему со мною, и да веси, яко аз уже умрох. Не ужасай же ся о мне, не будет ти от меня никоея же боязни, но прошу тя и молю милость твою — помози ми, убо в страшныя бо муки вложен есмь». Господин же его зело опечалися и рече слезен: «Чесо ради в муки послан еси, ибо благочесгао и добродетелно пожил еси?» и рече Анатолий: «Истину, господарю мой, рекл еси, не пришел бы в таковая, аще бы в дому твоем смерть мя постигла, но в пути, великия моея ради печали и в гневе моем словом врагу себе отдах. Молю же тя, всяко, их же можеши, воставляй и учи да от сего себе хранят и отнюд в глаголаниих своих ни себе, ни иных чорту или демону не отдают и словес сих да удалятся, ибо кто речет «дабы мя чорт взял» дает им силу и помощ над собою. И аз рех и мнех, яко ничто же есть, «о сего точию ради слова зело в муках дручим и томим, понеже силу и мочь взяша надо мною врази мои и всех неприятели. А веси, господине, яко добре о всех нсповедахся и никако же ми бы в сия прийти». Господин же вопроси: «Аще еси в муках, то како сию чюждую одежду носиши ?» Он же отвеща: «Капа сия, юже зриши добровидну и чюдну, толикую дает ми тягость, яко башня пинарийска, аще бы на мя возложена была, красота ея являет ми надежду отпущения и мук освобождения исповедания ради чистаго грехов моих, и надеждн ради поминовения твоего и приношения за мя, молю же тя не забуди мене». И господин рече: «О господе бозе нашем обещаюся от всея моея силы поминати тя и испрошати отпущения и освобождения тебе».

SourcesSourcesQuellenFontiFuentes:

Wielkie Zwierciadło Przykładów [ed. Kraków, 1621], Złorzeczyć, II.

ReferencesRéférencesReferenzenRiferimentiReferencias

Related worksTextes apparentésVerwandte TexteTesti correlatiTextos relacionados:
  • Vincentius Belvacensis, 1624. Speculum historiale, Douai. 29, 118.
  • IV, 60.
  • Magnum speculum exemplorum [ed. Cologne 1672], Maledicere, 2.
Manuscripts / editionsManuscrits / éditionsManuskripte / AuflagenManoscritti / edizioniManuscritos / ediciones:
  • Derzhavina O, 1965. Velokoe Zertsalo, Moscow. p. 314-315.

ImagesImagesBilderImmaginiImágenes (0)

Exempla in this collectionExempla dans le même recueilExempla in derselben SammlungExempla in questa stessa raccoltaExempla de la misma colección:

Download this exemplum asTélécharger le fichier de cet exemplum au formatLaden Sie die Datei dieses Exemplums im FormatScarica questo exemplum comeDescargue este documento en formato:

TE016268.xmlTE016268.pdf

Download the complete collection of exemplaTélécharger la collection complète des exemplaLaden Sie die komplette Sammlung von Exempla herunterScarica la raccolta completa di exemplaDescargue la colección completa de exempla

Les exempla du ThEMA sont mis à disposition selon les termes de la Licence Creative Commons Attribution - Pas d’Utilisation Commerciale - Partage dans les Mêmes Conditions 4.0 International.ThEMA exempla are made available under the Creative Commons Attribution-NonCommercial-ShareAlike 4.0 International License.ThEMA exempla werden unter der Creative Commons Namensnennung - Nicht-kommerziell - Weitergabe unter gleichen Bedingungen 4.0 International Lizenz.Las exempla de ThEMA están puestas a disposición en el marco de la Licencia Creative Commons Atribución-NoComercial-CompartirIgual 4.0 Internacional.Gli exempla del ThEMA sono messi a disposizione secondo i termini della Licenza Creative Commons Attribuzione - Non commerciale - Condividi allo stesso modo 4.0 Internazionale.

This work directed by J. Berlioz, M. A. Polo de Beaulieu, and Pascal Collomb is licenced for use under ETALAB Open License 2.0 Ce travail réalisé sous la direction de J. Berlioz, M. A. Polo de Beaulieu et Pascal Collomb est mis à disposition sous licence ETALAB Licence Ouverte 2.0 This work directed by J. Berlioz, M. A. Polo de Beaulieu, and Pascal Collomb is licenced for use under ETALAB Open License 2.0 This work directed by J. Berlioz, M. A. Polo de Beaulieu, and Pascal Collomb is licenced for use under ETALAB Open License 2.0 This work directed by J. Berlioz, M. A. Polo de Beaulieu, and Pascal Collomb is licenced for use under ETALAB Open License 2.0
Powered byPropulsé parPowered byPowered byPropulsado para